Groundhoppíkovo putování: na inspekci u Dina

Druhá polovina našich fotbalových soutěží je v plném proudu, a tak už bylo na čase vyrazit na inspekci! Groundhoppík si tentokrát za svůj cíl vybral jižní Čechy. Nos jej po vůni klobásky a piva zavedl do Smetanovy Lhoty, kde se učil hrát fotbal legendární Jan Koller!

Nádherné sobotní odpoledne, krajina prozářená sluncem, na obloze téměř žádný mráček, bezvětří a všude kolem vůně čerstvé trávy. Tak nějak si člověk připadal, když si stoupl doprostřed fotbalového stadionu ve Smetanově Lhotě a nasál čerstvý jarní vzduch. Prostě - počasí jako stvořené pro fotbalovou poezii II. třídy okresního přeboru.

Do svého cíle přijíždím o něco dříve, a tak mám dost času na to, abych našel svatostánek, na kterém se bude konat souboj tabulkových sousedů. Netrvalo to dlouho a objevila se před mými špičkami dlážděná cestička mezi dvěma domky, která vedla neomylně na plac! Protáhl jsem se jako liška a začal šmejdit po areálu.

Hřiště není nikterak veliké, ze tří stran je útulně obklíčeno zahrádkami a domy, proto možná působí trochu víc domácky. Akorát místo jablek Vám tu na sousední zahradu padají balony. Za „nekrytou” lajnou u střídaček je poté pole, za kterým se rozprostírá vcelku romantický výhled. Také tímto směrem se občas ubere mičuda.

To se stalo i v sobotu, kdy jej tam jeden z domácích borců poslal razantním odkopem. U fanoušků se s nadšením nesetkal a vysloužil si za to slušnou porci výtek typu: „Šmarja, my prohráváme a on to po odpískání zakopne někam do řepy…” Nutno dodat, že do konce střetnutí chybělo asi pět minut. Ale pojďme zpět do areálu.

Naproti střídačkám je hlavní centrum celého hřiště. Patrová budova, v níž jsou nahoře kabiny a dole výčep s klubovnou a zastřešeným posezením (zahrádkou), která nám tu supluje krytou tribunu. Poměrně dost oceňuji velký počet laviček, zřejmě zde bývá pravidelně nával! Hrací povrch je mírně zvlněný a radost mám i z krásně vyšlapaného brankoviště.

Mimochodem, při obchůzce areálu jsem byl místními borci považován za svazového činovníka. Doslova jsem zaslechl, že: „Ty vole, to bude nějakej delegát… Hele, teď si dělá selfíčko, teda panorama.” Bohužel, peněžitých pozorností jsem se nedočkal. Asi jsem nebyl dost přesvědčivej. No co, třeba to vyjde příště. Nepřihlásili se ani hosté, kteří ale kvalitu hrací plochy okomentovali trochu sebekriticky: „Hřiště je tady lepší jak u nás v Protivíně.”

Po průzkumné misi jsem se na chvíli usadil na lavičce a nechal se nahřívat opojnou slunečnou atmosférou. Ta byla ale po chvíli narušena. Ozvala se mi žízeň. Zamířil jsem tedy do klubovny/výčepu. Hned dvě oddělené místnosti se stoly a židlemi jsou ověšené fotbalovými relikviemi. Dresy či šály připomínají nejslavnějšího odchovance, autora 55 reprezentačních branek Jana Kollera, který ten den shodou okolností slavil narozeniny. I díky tomu se jeho jméno objevilo na playlistu fanoušků.

Objednávám si pivo. Točí ho tu do skla snad všech pivovarů. Ono s těmi pivovary je to celkem vtipné obecně. Ačkoliv domácí klub podporuje pivovar z Kácova, točí se tam regionální Platan z Protivína, čili města, ze kterého přijel soupeř. Na výběr je mezi desítkou a jedenáctkou. Beru tedy silnější kubaturu. Výčepnímu to jaksi nechce téct, a tak chvilku čekám, ale výsledek za to stojí.

Poměrně libově nahořklé pivíčko je jako balzám na duši. Usedám na zahrádku, opírám se o klandr a sleduji dění. Moje prognózy se naplnily. Menší a hrbolaté hřiště přineslo fotbal plný osobních soubojů, k vidění byly i hezké kombinace. O rozruch se hned na úvod postarala asistentka rozhodčího. Žena s praporkem zaujala místní alfasamce tak, že si tito neodpustili pochvalné poznámky hned při jejím nástupu na plac.

První půle uběhla jako voda a do kabin se šlo za stavu 1:1. Zatímco hráči hledali taktiku na druhý poločas, já našel zalíbení v nabídce jídelního a nápojového lístku. Kromě tradiční klobásky mají ve Smetanově Lhotě k dispozici i utopence či „náklaďák”, neboli nakládaný hermelín. Zvolil jsem klasiku a začal se těšit.

Moje chuťové pohárky si ale musely počkat. Bylo vidět, že ve Lhotě hrají první špíl na jaře. A tak se mi krásně oblá lahůdka objevila na stole až v průběhu druhé půle. Trochu mastnější, zato výborná papriková záležitost. Mimochodem, při pořizování záznamu z prvotního koštu mi za zády padl gól na 1:2. Pomocnou ruku mi u toho nabídl i jeden z nestorů místní kopané, který mě chtěl vyfotit. „Vy jste ale deatilista,” dodal vzápětí. Shodli jsme se, že to aranžmá za to ale stojí.

 

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Groundhoppík odjíždí ze Smetanovy Lhoty se spoustou zážitků ??⚽️ Tak tady začínal s fotbalem legendární Honza Koller ??? #prihraj #groundhopping #groundhoppingcz #fotbal

Příspěvek sdílený Fortuna #PŘIHRAJ: (@fortunaprihraj), Bře 30, 2019 v 10:31 PDT

Setřel jsem z úst trochu mastnoty a sklepal z kabátu drobky od chleba. Možná asi zatím nejlepšího chleba, který jsem na svých fotbalových toulkách ke klobáse dostal. Ale nebojte, jemně ostrou chuť klobásky nepřebil ani zdaleka. Hezky ji podpořil. Zápasové drama pomalu dospělo do svého konce. Protivín rozhodl parádní ránou z pětatřiceti metrů a navzdory domácímu snížení oslavil výhru 3:2.

Ačkoliv tribuny kously výsledek celkem s grácií, na hřišti pak padlo pár výhrad vůči pískajícímu muži. Jeho výkon trefně vystihl jeden z glosátorů. „To je rozhodčí, kterej chce bejt se všema za dobře, a pak to kazí na všechny strany.” Emoce však rychle opadly a celá Smetanova Lhota se začala chystat na večerní fotbalový ples. To mi připomíná, že před zápasem se mnohem více než taktika řešila právě plesová tombola. Jak ale společenská událost dopadla nevím. Teď mě to možná začíná trochu mrzet. Příště.

Závěrem bych asi řekl jen to, že se nedivím, že ve Smetanově Lhotě vyrostla taková legenda, jakou „Dino” bezesporu je. Chcete-li nasát parádní atmosféru, určitě do Smetanky dorazte. Stačí jen v Čimelicích odbočit a cesta vás dovede téměř před hřiště. Hodnocení tedy vysílám pozitivní a věřím, že i vy si tam najdete cestu!

Dres Honzy Kollera.

Vstupné.

Cestička k hřišti.

Pívo i počasí ideální.

Samotný zápas.

AFK Smetanova Lhota.